DUŠIČKY

V kalendáři je 2. listopad označen jako Památka zesnulých. Ale spíš ve svém okolí uslyšíte o Dušičkách. I tento den má své vlastní zvyky a pověry.

Jako všechny tradice, i Dušičky mají svůj příběh. Prý v tento den mohly duše zpátky na svět. Podle toho, jaký byl jejich pozemský život, mohly živým pomáhat, ale i odplácet těm, kteří jim za života ubližovali. Zapalování svíčky je jedním z tradičních zvyků. Dle pověry měl oheň duším pomoci najít cestu zpět k živým. Dříve se žádné svátky či oslavy neobešly bez jídla. Na tento svátek se především peklo pečivo. Specialitou bývaly rohlíky, bochánky, věnečky a tvary podobné zkříženým kostem, kterým se říkalo "kosti svatých". A víte co? Ještě na začátku 20. století se v jižních Čechách chodilo na Dušičky koledovat. V okolí Českého Krumlova se koledě říkalo "chodit po rohlíkách", protože odměnou koledníkům bylo většinou pečivo. Podoba dnešních Dušiček je téměř všude stejná. Vzpomínáme na zemřelé, navštěvujeme jejich hroby, zdobíme je květinami a věnečky, zapalujeme svíčky. To nejhezčí z Dušiček je zvyk společně se scházet, vzpomínat na ty, které jsme měli tolik rádi, a kteří už nejsou mezi námi.

Písnička Dušičky od Slávka Janouška pro děti:

https://www.youtube.com/watch?v=SJ88p1xPuqY

Pohádka pro dušičkový čas k přečtení: 

https://ivajancikova.wixsite.com/pohadky/single-post/2017/11/05/hrbitov

Tip na dušičkový animovaný film:  https://www.csfd.cz/film/66830-coco/prehled